4. Lekce: Letištní okruh
V okolí letiště jsou piloti řízeni. Létají v obdélníkových
schématech vzhledem k dráze a v určitých výškách. Toto schéma se formálně nazývá
letištní okruh a piloti ví kam se podívat a kde očekávat další letadla létající
kolem letiště. Je to schéma, které poletíte, když budete chtít procvičovat vaše
vzlety a přistání. Podívejme se nyní na to, jak se létá na okruhu.
Létání kolem letiště je prováděno přesně a bezpečným směrem
tak, že nenarazíme do ostatních a připravíme se na dobré přistání vyrovnáni v
ose dráhy. Obdélníkové schéma letištního okruhu je na obrázku 4-1.
Letištní okruh má 5 hlavních
částí:
- po vzletu
- napříč větru
- po větru
- base leg
- finále
Pojďme teď prozkoumat každou část a popovídat si o jejich
účelu. Pro představu použijeme letiště v Honolulu.
Po vzletu
Tuto část, jež se nazývá po vzletu, jsme si už popsali.
Odhaduji, že byste mohli říct, že jsme na dobré cestě, když máme na čem
stavět.
Napříč
větru
Pokud budete chtít zůstat v okruhu kvůli tréninku, budete muset
udělat zatáčku doleva o 90° (většina okruhů používá levou zatáčku) do polohy
napříč větru. Tato část okruhu se nazývá napříč větru, protože let je prováděn
kolmo na dráhu tj. obecně napříč větru. Tuto zatáčku provádějte až, když je
letadlo za odletovým koncem dráhy ve výšce 300 stop okruhové výšky (TPA). (TPA
je maximální výška na okruhu). Pro tento základní výcvik bude tato výška
nastavena na 1000 stop MSL (mean sea level=nad mořem) což vám přibližně
zabezpečí výšku 1000 stop nad zemí ( a také nad vodou, takže si dávejte pozor na
létající ryby).Po celou dobu fáze vzletu a polohou napříč větru ( a někdy i
částí po větru) může letadlo pokračovat ve stoupání dokud nedosáhne okruhové
výšky. Záleží na tom jak důkladně letíte okruhové schéma a stejně tak na
výkonech letadla a délce dráhy. Jestliže dosáhnete okruhové výšky TPA ještě v
poloze napříč větru, pak srovnejte letadlo ve výšce 1000 stop, zrychlete na
90-95 uzlů, snižte otáčky na 2000 a vytrimujte letadlo. Je také dobré na okruhu
omezit náklon v zatáčce na maximálně 30°. Teď není čas procvičovat vaši techniku
bojových zatáček, tu si nechte pro Microsoft Combat Simulatoru.
Poloha po větru
Jak letadlo pokračuje polohou napříč větru musí se provést
druhá zatáčka o 90°. Tak se letadlo ocitne rovnoběžně s dráhou a letí v opačném
směru, než ve kterém přistane. Tato poloha se nazývá po větru (obr.4-1), protože
teď letíte ve stejném směru jak vane vítr.Leťte po větru asi 0.5 až 1 míli pryč od přistávací dráhy.
Existuje proto několik důvodů. Za prvé, tato poloha vám dovoluje zůstat pohodlně
blízko dráhy. V případě, že máte poruchu motoru, můžete bezpečně doklouzat na
přistání místo konce v cizí zahrádce. Za druhé, vás to udrží dostatečně blízko
dráhy tak, že ji můžete lehce vidět. Nemá smysl letět daleko od strany dráhy
tak, že bude vypadat jako maličký matchbox. Být blíž znamená, že můžete lépe
odhadovat proudění větru a provádět tak potřebné opravy v řízení.Problém je, jak zjistíte, kdy začít 2 zatáčku do polohy po
větru. Je několik způsobů jak to udělat. Ve skutečném letadle se můžete podívat
doleva z okna a odhadnout vzdálenost. To samé můžete udělat ve Flight Simulatoru
tím, že se podíváte doleva (side window wiev) a poté zpátky (nebo můžete použít
virtuální kokpit jak už jsme si říkali. To je nářez, co?). Vzdálenost můžete
odhadnout také použitím trocha matematiky. Při rychlosti 60 kts vůči zemi
letadlo uletí 1 NM za 1 minutu. Takže 2. zatáčku začnete někdy mezi 30 a 60
sekundou po 1. zatáčce. Pokud vaše letadlo stoupá při rychlosti 75 uzlů
(předpokládejme 75 uzlů vzhledem k zemi) bude to chtít začít zatáčku dříve, asi
mezi 24 a 48s. Snad nejjednodušší cesta je použít FS top down pohled k odhadnutí
otočného bodu.A nakonec jak vlastně poznáte jakým směrem letět v poloze po
větru? Na to je jednoduchá odpověď. Leťte opačným kurzem než jste vzletěli. Bez
jakéhokoliv počítání se prostě jen podívejte na číslo na spodní straně kompasu,
když se nacházíte v ose dráhy. To je kurz, kterým máte letět v poloze po
větru.
Příprava pro 3.
zatáčku
Pokračujte po větru dokud neminete bod na úrovni prahu dráhy. V
tomto bodě se začněte připravovat na přistání tím, že vysunete klapky na 10°
(Ujistěte se, že vaše rychlost je menší než 95kts, když vysouváte klapky. Konec
bílého kroužku na rychloměru je maximální rychlost pro vysunutí klapek.)
Papamatujte si, že trim se nepoužívá ke změně polohy letadla.
Proto máte joystick. Použijte trim k odstranění tlaku na páce dokud nedosáhnete
vytouženého chování letadla.V poloze po větru je důležité udržovat výšku. Konec konců,
letadla vstupují do okruhu v poloze po větru a jejich předčasné klesání z TPA
může způsobit jejich přistání na jiné letadlo (možná takto vznikly
dvouplošníky)
Base
leg
Nyní je čas pro další zatáčku o 90° doleva. Tato část se nazývá
base leg a z této polohy nám už zbývá pouze jedna zatáčka před konečným
přiblížením. No, ale kde máte začít 3. zatáčku do polohy base leg.Nebudeme-li uvažovat ostatní provoz na okruhu, je vhodné a
praktické začít točit doleva na base leg ve chvíli kdy váš ocas, křídlo (v tomto
případě levé) a práh dráhy svírají úhel 45°. Jinak řečeno, když se podíváte
doleva z letadla, práh dráhy bude 45° vlevo od křídla (nebo uprostřed mezi
křídlem a ocasem letadla) jak je vidět na obrázku 4-2.
To zajišťuje symetrický obdélníkový tvar letištního okruhu
namísto tvaru obrovské améby. Navíc vám to poskytuje dostatečnou vzdálenost od
dráhy, abyste mohli provést pohodlné přistání.Pokud potřebujete můžete se podívat doleva z okna, abyste
zjistili jestli jste v poloze pro zahájení 3. zatáčky. Nicméně byste se mohli
zlepšit v používání FS Top-Down wiev km odhadnutí 3.zatáčky jak je vidět na
obr.4-3.
Poloha base leg je přechodem na přistání. Je to místo, kde se
provádějí důležité úpravy rychlosti a přistávací konfigurace. Je to kvůli tomu,
že i když nenásledujete jiné letadlo v okruhu, měli byste se vyvarovat
předčasnému zahájení 3. zatáčky. Stává se to při přiblížení ohromě rychle.
Chcete si dát na čas s upravováním rychlosti, klapek a sestupové dráhy. Proto
vám doporučuji délku finále nejméně 1 NM. Někdy je výhodnější upravit okruh a
letět po větru tak daleko, že máte délku přiblížení 2 NM. Předpokládejme, že za
vámi neletí letadlo po okruhu, takže vám delší konečné přiblížení dává víc času
konfigurovat letadlo na přistání. Když přeškoluji pilota na nové a možná i
rychlejší letadlo, směřuji k upřednostňování delšího konečného přiblížení.Klesání na přistání je normálně zahájeno v base legu a
pokračuje během celého finále. Tady jsou sekvence přistání:Když je letadlo v požadované pozici k zahájení 3. zatáčky
(podívate-li se přímo dolů v Top-doen wiev), proveďte zatáčku o 90° doleva. K
jednoduchému zjištění kurzu, kterým máte letět, se stačí podívat na kurz
kompasu, jež je 90° vlevo od kurzu v poloze po větru. To je kurz, kterým máte
letět v poloze base leg.
- Nalétněte do tohoto kurzu.
- Snižte výkon na minimum
- Srovnejte se na sestupové dráze při rychlosti 70kts
(Je-li to možné,
rád v této části létám rychlostí asi o 40% vyšší než je minimální rychlost
letadla bez použití vstlakových klapek)
- Ujistěte se, že jste vytrimovali letadlo při rychlosti 70kts.
Teď jste připraveni nalétnout na finále (na konečné
přiblížení)
Finále
Konečné přiblížení (finále) je kritická část přistávací
sekvence. Obecně je zatáčka o 90° nejlepší cesta z base legu na finále.To vám
poskytuje dost času pozorovat a upravovat vaši sestupovou dráhu a vyrovnání v
ose dráhy. Během konečného přiblížení se letadlo připraví na přistání a rychlost
se upraví podle rychlosti pro konečné přiblížení ( obvykle o 30% vyšší než je
pádová rychlost). Jakmile je letadlo usazeno a stabilizováno při klesání na
konečném přiblížení, můžete odhadnout jestli jste nad, pod nebo přesně na
sestupové dráze.Při zatáčení z base legu na finále máte příležitost opravovat
vaši sestupovou dráhu podle toho jestli jste příliš nad nebo pod.Předpokládejme, že děláte přiblížení bez běžícího motoru z base
legu. Po zatáčce snižte výkon motoru a zahajte klesání. Předpokládejme, že váš
úkol je přistát na určitý bod na dráze. Jestliže jste příliš nízko můžete
říznout zatáčku z base legu přímo na finále jak je ukázáno na obr. 4-4.
Dráha č.1 vám dovoluje letět menší vzdálenost během klesání, a
tedy zvýší vaši šanci přistát na vytoužený bod. Dráha č.2 je delší a č.3 je
ukázková zatáčka o 90° přímo na finále.Pokud jste příliš vysoko, můžete úmyslně přestřelit zatáčku na
finále, tím dostanete větší vzdálenost, kterou musíte uletět během klesání,
obr.4-5.
Další možností je provést několik S zatáček během finále (Obr.
4-6).
S zatáčky jsou vlastně série několika zatáček doprava a doleva
od sestupové dráhy. Jelikož nekratší spojnice mezi dvěma body je přímka tak
jakkoliv jinak poletíte prodloužíte si tím váš výlet. Pokud předpokládáme
konstantní rychlost klesání, tak tím, že poletíte delší dráhu, tak ztratíte
větší výšku.Jakmile budete vyrovnáni v ose dráhy na finále upravte rychlost
na 65 kts ( pokud se rozhodnete použít klapky na 20-30° doporučuji přibližovací
rychlost 60kts). Nezapomeňte trimovat. Teď jste připraveni přistát.
- top - |