1. Lekce: VOR přiblížení

Na obrázku 1-1 je zobrazena tabulka VOR přiblížení pro Santa Monicu v Kalifornii.

Obrázek 1-1

Všimněte si tlusté černé čáry v plánku (pozice E) vedoucí zprava doleva a dolů k letišti. Je to kurs pro přístrojové přiblížení, jenž vás zavede k letišti (pozice F). V místě letiště je situován VOR vysílač (pozice G), který zprostředkovává navigační signál pro přiblížení. A jak se takové přiblížení provádí?

Předpokládejme, že jste akorát proletěli kolem průsečíku DARTS v pozici H. Tento průsečík znázorňuje začátek VOR kursu pro přiblížení. Všechny kursy přístrojového přiblížení můžete na mapce poznat podle tlustých černých čar. Všimněte si, že kurs VOR přiblížení je vlastně 212 stupňový VOR kurs vedoucí k VORu v Santa Monice. Vaším úkolem je dostat se na tuto tlustou černou čáru a letět pod zobrazeným kursem k letišti. A během letu pod tímto kursem zároveň klesejte k jednotlivým bodům, jak je to zobrazeno v profilové sekci tabulky přiblížení (pozice C).

Takže, jak se dostanete k tomuto přibližovacímu kursu? ATC vám dá buď radarové souřadnice (směr letu) pro dosažení této tlusté černé čáry, nebo můžete letět VOR kursem, který k ní také vede (o tom si povíme více později).

Abyste k VORu mohli letět pod 212ti stupňovým kursem, musíte si naladit váš navigační přijímač na frekvenci 110,8 MHz (frekvence VORu Santa Monica, pozice I) a potom si nastavte OBS na 212 stupňů. Let ve směru 212ti stupňového kursu vás srovná s kursem pro přiblížení. Od toho místa budete následovat 212ti stupňový kurs až k letišti.

Profilová část tabulky ukazuje, že jakmile minete průsečík DARTS, můžete začít klesat až k výšce 2 600 stop (pozice J). Většina letadel má zařízení pro měření vzdálenosti (DME). Pokud je tomu tak i u vašeho letadla, můžete od VORu Santa Monica obdržet DME údaj. Jak se blížíte k VORu, DME čítač vám ukazuje zmenšující se údaj o vzdálenosti, která vás od něj dělí. Až DME ukáže vzdálenost 6,7 mil, zaznamenáte, že se právě nacházíte nad průsečíkem BEVEY (pozice K). Nyní můžete klesat k výšce 1 200 stop. Z jakého důvodu se provádí sestup v krocích? Dělá se to kvůli tomu, aby se vaše výška udržovala v bezpečné výšce nad vysoko položenými překážkami umístěnými podél přibližovacího kursu. Čím víc se k letišti blížíte, tím menší překážky se zde obvykle vyskytují (podle všeho je to díky ostatním pilotům, kteří ty větší překážky již „sestřelili“). Proto se během přiblížení k přistávací dráze vaše výška mění postupně.

Nakonec, když DME ukáže vzdálenost 2,4 míle, se budete nacházet nad průsečíkem CULVE (pozice L). Protože v profilové části tabulky již nejsou zobrazeny další poklesy výšky, musíte se podívat do minima sekce – část tabulky přiblížení, ve které je uvedena minimální výška, ke které máte povoleno při tomto přístrojovém přiblížení klesnout – (pozice D), abyste zjistili konečnou a nejnižší výšku, ke které můžete sklesat. V minima sekci zjistíte, že minimální výška sestupu (MDA) je 660 stop. Abyste mohli letět níž, než je tato předepsaná výška, museli byste mít v dohledu přistávací dráhu. V minima sekci proto musí být vedle výšky 660 stop udaná viditelnost o velikosti alespoň jedné míle.

Pokud poté, co přeletíte nad VOR vysílačem, ještě nebudete mít letiště v dohledu, musíte provést postup pro nezdařilé přiblížení. Proto, když se vlajka VORu změní z TO na FROM a nemáte přistávací dráhu v dohledu, musíte provést postup pro nezdařilé přiblížení (pozice M). Díky této proceduře se dostanete do bezpečné výšky, ve které můžete naplánovat své další přiblížení.

Existuje několik variací postupů pro přístrojové VOR přiblížení. Jakmile se jim naučíte, nebudete mít problém s přečtením jakékoli z tabulek přiblížení. Například, obrázek 1-2 znázorňuje VOR přiblížení k Long Beach v Kalifornii.

Obrázek 1-2

(Všimněte si některých rozdílů ve formátu tabulek z obrázků 1-1 a 2. Za pár let se eventuelně změní všechny tabulky přiblížení podle formátu jako je tomu na obrázku 1-2.) Přiblížení obsahuje dva hlavní segmenty. První segment je 300stupňový kurs k SLI VORu (nalaďte VOR na 115,7 MHz a nastavte OBS na 300 stupňů). Minimální výška v průběhu této cesty je 1 500 stop, jak je ukázáno v pozici A.

Jakmile se TO/FROM vlajka změní na FROM, budete muset zatočit a letět kursem 275 stupňů, jenž vede k letišti (pozice B). Jakmile se v profilu přestane objevovat minimální výška pro sekci v této části postupu, podívejte se v tabulce na minima sekci (pozice C). V této části přiblížení máte povoleno klesat do výšky 560 stop. Kde je bod nezdařilého přiblížení? Můžete ho určit buď podle času (nad VORem zapněte stopky a odpočítejte si čas pro danou rychlost) nebo podle DME. Oba body nezdařilého přiblížení jsou v pozici D.

Poslední poznámka k této tabulce přiblížení: Všimněte si okruhu zobrazeného v profilu (pozice E). Toto je jedna ze dvou možností letu opačným směrem (známého také jako procedurální zatáčka). Kdybyste letěli k VORu ze severu, byla by zatáčka směřovaná 275stupňovým kursem směrem k letišti provedená nad VORem moc ostrá. Proto byste měli přes VOR přeletět a pokračovat v letu opačným směrem. Jestliže poletíte směrem 120 stupňů (pozice F), poletíte proti směru příletového kursu k VORu. Potom můžete zatočit a poletíte kursem 300 stupňů k VORu, a jakmile stanici minete, poletíte kursem 275 stupňů přímo k letišti.

Jednoduše řečeno, vaším úkolem je zůstat během letu opačným směrem v mezích okruhu. Za hranicemi tohoto okruhu nemáte zajištěnou ochranu před terénem. Samozřejmě, že v simulátoru si tím moc hlavu lámat nemusíme. Můžete tak pošimrat na kebulce pár simulovaných horských koz, ale co. Protože se ale snažíme trénovat a vyvinout tak reálné letové schopnosti, budeme tedy předstírat, že tento simulovaný svět je skutečný. V jaké minimální výšce můžeme letět během tohoto okruhu? Podle profilu (pozice G) je to 1 500 stop.

Proto když směřuji dolů k SLIVORu ze severu, zatočím a letím směrem 120 stupňů potom, co minu stanici. To by mě mělo udržet v mezích okruhu. Po jedné minutě (v profilu zaznamenáno vedle okruhu, pozice G), zatočím vlevo a začnu následovat 300 stupňový kurs zpět k VORu a dokončím přístrojové přiblížení. Samozřejmě to předpokládá, že jsem si před tím nastavil OBS na 300 stupňů. Podobně se to dělá i v reálu.

Další poznámka patří cestám vedoucím k VORu (říká se jim přivaděči, protože vás přivádějí k přístrojovému přiblížení), které nevyžadují let opačným směrem. Pozice H znázorňuje cestu přivaděče začínající v bodě MIDDS, jejíž popisek obsahuje písmena NoPT, která znamenají No Procedure Turn (neprovádět procedurální zatáčku). Na této cestě byste měli provádět přístrojové přiblížení a neprovádět let opačným směrem. Jinými slovy, leťte přímo k VORu a pak k letišti.

Druhý typ letu opačným směrem je znázorněn na obrázku 1-3.

Obrázek 1-3

Toto je známo jako hrotový typ letu opačným směrem (nebo procedurální zatáčka). Předpokládejme, že chcete provést přiblížení, přičemž letíte z bodu ITMOR (pozice A). Směr vedoucí k VORu RDD určuje kurs 224 stupňů (nalaďte si VOR přijímač na frekvenci 108,4 MHz a nastavte OBS na hodnotu 224). Minimální výška, ve které můžete bezpečně letět, je během tohoto letu 3 700 stop (pozice B). Jakmile stanici VOR minete, zatočte a leťte pryč od VORu kursem 175 stupňů, jak je ukázáno v pozici C (přitom musíte mít OBS nastavené na hodnotu 175 stupňů). Zde je vaším úkolem letět pryč, opačným směrem než je směr letu k místu, kam chcete doletět, a poté letět správným směrem pod kursem pro přístrojové přiblížení.

V profilové části tabulky je napsáno, že pro procedurální zatáčku je minimální letová výška 2 000 stop, která by se měla provést ve vzdálenosti 10ti námořních mil od VORu (pozice D). Během klesání poletíte směrem od VORu, a aniž byste překročili vzdálenost 10 mil, můžete zatočit ve směru 220 stupňů (pozice E). Tímto směrem leťte asi tak minutu, pak zatočte vlevo a pokračujte ve směru 040 stupňů (pozice F) dokud nedosáhnete kursu pro přiblížení. To znamená, že musíte změnit nastavení OBS pro sledování VORu (nastavte OBS na 355 stupňů). Během této části přiblížení můžete sklesat do výšky 1 260 stop (pozice G). Jakmile vaše DME (z RDD VORu) ukáže 2,6 míle, můžete sklesat do výšky 860 stop, tato hodnota je zapsána v minima sekci (pozice H). Písmeno „M“ v profilové části tabulky (pozice I) vyobrazuje VOR jako bod nezdařeného přiblížení.

Všimněte si dvou přivaděčů vedoucích od ITMORu a RED BLUFF VORu k RDD VORu (pozice A a J). Přivaděče jsou v tabulce vyobrazeny tenčí čárou než kurs pro přístrojové přiblížení a vždy je k nim připojen údaj o minimální letové výšce. Ani jeden z vyobrazených přivaděčů neobsahuje zkratku NoPT. Proto, když k RDD VORu poletíte následováním jakéhokoli z přivaděčů, musíte provést procedurální zatáčku, která působí jako prostředek pro let opačným směrem, po němž následuje postup pro přístrojové přiblížení.

Od RED BLUFF VORu (pozice J) leťte k RDD VORu pod 336 stupňovým kursem (nastavte OBS na 336). Po té, co stanici VOR minete, zatočte vlevo a pokračujte v letu směrem od VORu pod kursem 175 stupňů. Potom postupujte stejným způsobem jako je popsáno výše (postup pro let opačným směrem).

Pochopili jste to všechno? Právě jsme si prošli rychlokurz o VOR přístrojovém přiblížení, jehož pochopení některým pilotům zabere i několik měsíců. Když si dáte studený obklad na hlavu, tak to také pochopíte. Ale věřte nebo ne, už zbývá je jeden typ přiblížení, o kterém se potřebujete dozvědět, abyste získali všeobecný přehled o tom, jak se provádí většina přístrojových přiblížení. Je to ILS – Instrument Landing System (systém pro přístrojové přiblížení).

- top -