3. Lekce: Stoupání a klesání

Doposud jsme se naučili dva ze čtyř nejdůležitějších leteckých manévrů: vodorovný přímý let a zatáčení.

Nyní je čas naučit se poslední dva: stoupání a klesání.

Stoupání

Jedna z nejmylnějších představ o létání je, že letadlo stoupá díky nadbytku vztlaku. Je to podobné jako kdybyste věřili, že přidáním krému na ruce do palivové nádrže vám zajistí hladší přistání. Letadlo stoupá díky přebytku výkonu ne přebytku vztlaku. Pojďme se vrátit k příkladu s autem na silnici, abychom si mohli říct více o tom, proč tomu tak je.

Auto jedoucí do kopce se chová podobně jako stoupající letadlo. Jediný rozdíl je ten, že vy (pilot) si můžete zvolit strmost kopce do kterého chcete stoupat. K tomu vám pomůže výškovka, o níž jsme se bavili dříve.

Maximální rychlost auta jedoucího na plný plyn po rovině je 65 mil za hodinu (dále mph) (obrázek 3-1, Auto A).

Obrázek 3-1 Výkon a úhel stoupání. Při zvětšující se strmosti kopce začíná auto zpomalovat i když stále jede na plný plyn.

Jakmile pojedeme do kopce (Auto B), rychlost klesne na 50 mph. Nejprudší kopec zbrzdí auto na 40 mph (Auto C). Omezený výkon motoru auta jednoduše nemůže překonat odpor, který se zvětšuje strmostí svahu. Tento odpor je způsobený větrem a váhou auta působící proti směru jízdy. Jedinou možností jak pomoci tomuto starému autíčku jet do kopce rychleji, je zvýšení výkonu jeho motoru nebo upravení jeho karoserie tak, aby měla k větru menší odpor.

Tento příklad s autem samozřejmě znázorňuje situaci korespondující s letadlem stoupajícím do „kopce“. Řekněme, že naše letadlo má, při plném výkonu a za vodorovného přímočarého letu, maximální rychlost 120 mph (Letadlo A, Obrázek 3-2).

Obrázek 3-2 Výkon, úhel stoupání a rychlost. I při plném výkonu letadlo zpomaluje jakmile se pokusí stoupat pod větším úhlem. Zvolením výšky, do které letadlo bude stoupat, piloti nastavují úhel stoupání, kterou jim udá specifická rychlost stoupání.

Představte si plynovou páku letadla podobnou plynovému pedálu auta, krom toho, že se plynová páka letadla ovládá ručně; tlakem dopředu přidáváte více plynu a tahem k sobě plyn ubíráte. Mírným zatažením řídící páky k sobě se výškové kormidlo zdvihne směrem nahoru a tím se i nos letadla zdvihne směrem nahoru (Letadlo B). To způsobí, že letadlo začne mírně stoupat a jeho rychlost se sníží řekněme na 80 mph, stejně jako tomu bylo u auta. Prudším stoupáním se sníží rychlost letadla na 70 mph (Letadlo C). Při takovém stoupání nemůžeme letět rychleji než 70 mph, jelikož jsme omezeni výkonem motoru letadla. Zvětšováním úhlu stoupání se rychlost letadla stále snižuje, jako tomu bylo u auta. Avšak nyní se dostáváme k bodu, kdy musíme analogii s autem opustit.

Aby se letadla mohla udržet ve vzduchu, potřebují letět přinejmenším minimální rychlostí, kterou křídla potřebují k vytvoření vztlaku nezbytného pro let. Už víte proč letadla potřebují vzletovou a přistávací dráhu? Tato minimální rychlost se nazývá pádová rychlost letadla. Je to důležitá rychlost měnící se s tíhou letadla, s nastavením přistávacích klapek, s nastavením výkonu motoru a úhlem náklonu. Tato rychlost je samozřejmě pro každé letadlo jiná. (Nemusíte se ale ničeho obávat, později vám ukážu jak poznat, že se této rychlosti blížíte.)

Dokud se letadlo bude pohybovat větší rychlostí než je pádová rychlost, budou jeho křídla produkovat dostatek potřebného vztlaku a letadlo poletí. Jestli-že bude pádová rychlost Letadla C (Obrázek 3-2) 60 mph, pak stoupání pod ještě větším úhlem způsobí ztrátu vztlaku potřebného pro let. Tuto situaci nazýváme jako stall (rychlost, při které letadlo začne padat). Tímto se budeme zabývat v následující lekci a budeme stall také provádět (tím myslím schválně).

O stallech (pádových rychlostech) byste měli vědět to, že letadla s vysokým výkonem (jako jsou tryskáče) mohou stoupat pod velkým úhlem; avšak letadla s malým výkonem musí stoupat pod menšími úhly.

Cokoli co způsobí, že motor sníží svůj výkon, vám zabrání letět maximální rychlostí stoupání. Mezi těmito věcmi, které způsobují snížení výkonu, jsou vysoké teploty a velké výšky. Samozřejmě, že nepřidání plného plynu při stoupání je další z možností, která snižuje výkon, ale to snad normální člověk neudělá, že?

V této chvíli, byste se měli zeptat na důležitou otázku, „Jakým způsobem mohu správně určit velikost “kopce“, do kterého chci stoupat?“ Pojďme se na to podívat.

Letadla mají specifickou stoupavost (strmost kopce), která nabízí nejoptimálnější výkonnost při udržování letadla bezpečně nad jeho pádovou rychlostí. Správnou stoupavost vašeho letadla můžete rozeznat pomocí rychloměru letadla. Dokud rychloměr neukáže specifickou rychlost pro stoupání, nastavuje se sklon letadla směrem nahoru, přičemž výkon motoru letadla je nastaven pro stoupání (u malých letadel většinou plný výkon).

V Cessně Skyhawk SP Model 172 jenž používáme v našich lekcích, létáme při všech našich stoupáních rychlostí 75 uzlů. Nicméně, někdy piloti stoupají o trochu rychleji, ale to nedělají kvůli tomu, že by snad chtěli být někde dříve, ale kvůli tomu, aby měli z kabiny lepší výhled. Zdvihnutí nosu letadla se odrazí ve snížení rychlosti; při sklonění nosu je tomu naopak. Zvednutím nosu letadla, určíte do jak strmého „kopce“ budete stoupat a co se stane s rychloměrem. Na rozdíl od Zemí vázaného světa piloti rozhodují jak strmý „kopec“ ve vzduchu bude (v rámci mezí samozřejmě).

Za krátko budete schopni rozeznat správnou výšku „kopce“ pouhým kouknutím z čelního okna, namísto stálého sledování rychloměru.

Sestupy

Jak se auto pohybuje díky výkonu motoru do kopce, tak působí proti gravitační síle, která se snaží tlačit auto dolů. Jestliže sundáte nohu z plynu, auto pojede z kopce dolů a jeho rychlost bude určena strmostí kopce. Čím bude kopec strmější, tím pojede auto rychleji. Jestliže bude kopec pozvolnější, rychlost auta se bude zmenšovat. Když bude kopec příliš mírný, pak bude potřeba trochu plynu přidat, aby nedošlo k úplné ztrátě rychlosti. Letadla také mohou klesat na volnoběh (Obrázek 3-3).

Obrázek 3-3 Letadlo při klesání

Pomocí pohybu řídící páky směrem od sebe můžete začít klesat jakoukoli (přiměřenou) rychlostí chcete.

Nyní znáte odpověď na otázku, kterou vám bude chtít položit každý cestující letící poprvé: „co se stane, když se vypne motor?“ Z letadla se stane kluzák, ne kámen. Na rozdíl od stoupání si při klesání můžete vybrat z široké škály rychlostí. Avšak je zde mnoho faktorů, které musíte vzít v úvahu, jako je viditelnost, chlazení motoru a vliv turbulence na drak letadla. Každopádně, během poslední části přiblížení (známé jako konečné přiblížení), byste měli letět specifickou rychlostí. Obvykle je tato rychlost přinejmenším o 30% větší než je pádová rychlost letadla. Vysoká rychlost nebo nevyzpytatelné síly působící negativně na řízení letadla často vedou k obtížím při snaze o měkké přistání letadla na zem.

Začínáme stoupat

Létání není zábava, pokud se stále jen povídá a neděje se nic akčního. Tak se pojďme podívat na akci spojenou s počátkem stoupání.

Předpokládejme, že letíte vodorovně přímočaře, kdy je výkon motoru nastaven pro cestovní rychlost 100 uzlů. Začátek stoupání vyžaduje, abyste zdvihli nos letadla do polohy pro stoupání a zároveň zvedli výkon motoru na výkon potřebný pro stoupání. Při stoupání v Cessně 172 vždy leťte na plný výkon. Pak letadlo vytrimujte, aby drželo správnou polohu pro stoupání.

Jakmile začnete zvedat nos letadla, všimnete si klesající rychlosti a variometr vám ukáže, že letadlo začíná stoupat. Tak si můžete být jisti, že stoupáte. Nebo když lidé na zemi začnou vypadat jako mravenci, máte další možnost jak poznat, že stoupáte (pokud se opravdu nedíváte na mravence).

Obrázek 3-4 Stoupající letadlo letící rychlostí 85 uzlů při stoupavosti 500 stop za minutu.

Jste na cestě vzhůru

Konstruktéři Cessny 172 nám řekli, že nejefektivněji stoupá při rychlosti 74 uzlů.

Jak zpomalíte letadlo (obrázek 3-4) z 85 uzlů na 74 uzlů, aby pokračovalo ve stoupání při plném výkonu jeho motoru? Jednoduše zdvihněte nos letadla (zvyšte strmost kopce, do kterého stoupáte) a začněte stoupat pod větším úhlem. Mezitím sledujte ukazatel rychloměru. Jemně nastavte sklon letadla nahoru nebo dolů, dokud rychloměr neukáže 74 uzlů (75 uzlů je taky v pohodě).

Buďte trpěliví; letadla mají setrvačnost a chviličku trvá než se letadlo při změně sklonu ustálí na určité rychlosti. Abyste udrželi rychlost na 75 uzlech rychlosti stoupání, měli byste na umělém horizontu dostat výchylku 13 stupňů, jako je tomu na obrázku 3-5.

Obrázek 3-5

(Protože je v této chvíli špatný výhled přes přístrojovou desku a nemůžeme tak vidět skutečný horizont, budeme pro kontrolu vertikálního sklonu a horizontálního náklonu používat umělý horizont.)

Každá z vertikálních kalibračních čárek umělého horizontu má hodnotu pěti stupňů, takže ukazují sklon ve vertikálním směru (čteme je odspodu nahoru) jako 5, 10, 15 a 20 stupňů sklonu. 13 stupňů sklonu by bylo těsně nad třetí čárkou od zhora. Samozřejmě, že se sklon letadla při stoupání může trošku měnit. Všechno to ovšem záleží na tom, že najdete správný sklon letadla, jenž vám zabezpečí rychlost stoupání kterou chcete.

Je libo valčík?

Nyní znáte tajemství o tom jak stoupat. Proto příště až budete chtít stoupat, následujte tento postup:

Zdvihněte nos letadla přibližně na 13 stupňů (sledujte přitom umělý horizont), přidejte plyn na plný výkon a vytrimujte letadlo k udržení třináctistupňového sklonu. Jednoduché, že? Pak mírně sklon upravte (nejspíš o jeden nebo dva stupně) čímž dosáhnete požadované rychlosti.

Začátek stoupání si můžete představit jako trojkrokový valčík. Přemýšlejte: jedna, dvě, tři… jedna, dvě, tři… nebo sklon, výkon, trim.

Změňte sklon, změňte výkon a jakmile je letadlo stabilizováno v této nové poloze, vytrimujte ho.

Samozřejmě můžete dát přednost stoupání vyšší rychlostí. Což vám většinou pomůže k lepšímu výhledu z čelního okna (takže můžete dávat pozor na ostatní letadla). Jestliže nepotřebujete stoupat rychle a efektivně, najděte takovou rychlost, která bude vyhovovat oběma podmínkám – dobře stoupat a dobře vidět z čelního okna.

Co letí vzhůru…

Jestliže budete stále stoupat, tak nejspíš vystoupáte až z atmosféry, že? No, to nejspíš ne, ale stejně se potřebujete dozvědět jak se dostat zpátky dolů.

Představte si klesání v letadle jako byste jeli skopce v autě. Jakmile se rozhodnete jet dolů ze strmého kopce, dáte nohu z plynu a pojedete šusem dolů. Strmost kopce bude určovat eventuelní rychlost auta. Hodně strmý kopec povede k větší rychlost auta, kdežto z mírného kopce pojede auto pomaleji. U letadel je to podobné.

Obrázek 3-6 ukazuje letadlo letící „bez motoru“ (na volnoběh).

Obrázek 3-6

Jinými slovy, letadlo klesá dolů (podobně jako kluzák). V tomto případě letadlo letí rychlostí 80 uzlů. Pojďme nyní změnit strmost „kopce“.

Změna sklonu znamená změnu rychlosti

Pojďme se podívat, jak malá změna vertikálního sklonu letadla ovlivní jeho rychlost. Jestliže mírně skloníte nos letadla směrem dolů (zvětšíte strmost kopce) bez přizpůsobení trimu, dosáhnete takového sklonu, že letadlo poletí rychlostí 90 uzlů. Udělejte to a zároveň se dívejte na umělý horizont.

Malým snížením a udržením sklonu letadla – asi tak o půl stupně, jednoho nebo dvou stupňů – si všimnete nárůstu rychlosti letadla. Eventuelně vám rychloměr ukáže rychlost 90 uzlů a umělý horizont vám ukáže výchylku podobnou té na obrázku 3-7.

Obrázek 3-7

Jestliže budete chtít klesat touto rychlostí, vytrimujte letadlo. Kdybyste zdvihli nos, narazili byste na sklon, který vám dovolí letět rychlostí 70 uzlů. Na obrázku 3-8 je vidět jaký velký je sklon letadla při této rychlosti.

Obrázek 3-8

Tímto způsobem byste měli během klesání zvyšovat nebo snižovat rychlost letadla.

Zvětšete nebo snižte sklon letadla za pomoci sledování vertikálních čárek umělého horizontu. Proveďte malou změnu a sledujte její důsledek. Nezapomeňte být trpěliví při pomalých změnách rychlosti letadla. Tento způsob změny rychlosti pomocí změny vertikálního sklonu letadla je velmi důležitý hlavně také při přistání. Konec konců, při přiblížení před přistáním budete potřebovat letět různými rychlostmi.

Pomocí změny sklonu letadla budete moct letět jakoukoli rychlostí budete chtít. Jen nezapomeňte použít trim a letět tak pod požadovaným úhlem sklonu, a tím i požadovanou rychlostí.

Ok, přemluvili jste mě k tomu. Pojďme si tedy povědět něco málo o změnách vertikální rychlosti klesání.

Změna vertikální rychlosti klesání

Co když budete chtít klesat stejnou rychlostí, ale menší vertikální rychlostí klesání (údaj na Variometru)?

Zde máte možnost konečně uplatnit motor. Výkon motoru má přímý vliv na vertikální rychlost klesání. Při 80 uzlech, s výkonem motoru nastaveným na volnoběh klesá letadlo přibližně 700 stop za minutu (dále fpm), jak je ukázáno na obrázku 3-9.

Obrázek 3-9

Například přepokládejme, že se blížíte k přistání a k dosažení přistávací dráhy potřebujete snížit vertikální rychlost klesání. Co uděláte?

Zvyšte výkon motoru řekněme na 1 800 otáček za minutu (dále rpm) a mírně upravte sklon letadla kvůli udržení jeho rychlosti na 80 uzlech.

Trimujte, pokud je potřeba. Ukazatele na vašich přístrojích by měli nabývat hodnot jako ukazatele přístrojů z obrázku 3-10.

Obrázek 3-10

Tímto mírným zvýšením výkonu, letadlo klesá vertikální rychlostí 300 fpm. Samozřejmě ještě větším přidáním výkonu by letadlo přestalo klesat. Jestliže přidáte ještě víc plynu, letadlo poletí vodorovně nebo dokonce začne stoupat rychlostí 80 uzlů.

V tomto bodě vašeho tréninku, je čas se dohodnout, jak budete řídit letadlo.

Výkon motoru (pozice plynové páky) by měl být způsob jak měnit vertikální rychlost klesání (to co ukazuje Variometr). Vertikální sklon letadla (ovládán joystickem) by měl být váš prostředek k udržení specifické rychlosti. Při stoupání vždy poletíte na maximální možný výkon zatímco joystickem budete ovládat vertikální sklon letadla pro dosažení zvolené rychlosti.

Jelikož jste již seznámeni s postupy pro řízení letadla při stoupání a klesání, zkombinujeme je nyní s dovednostmi, které jste se naučili v druhé lekci.

Čtení hodnot z výškoměru

Obrázek 3-14

Na obrázku 3-14 je zobrazen výškoměr, který se používá ve většině letadel.

Má dvě ručičky a tečku reprezentující polohu letadla v desítkách tisíc stop nad zemí. Kratší tlustší ručka ukazuje výšku v tisících stopách nad zemí. Dlouhá tenká ručka ukazuje výšku ve stovkách stop nad zemí.

Nejjednodušší cesta jak odečítat hodnoty z výškoměru je jako byste se dívali na hodiny.

Například kdyby výškoměr A z obrázku 3-14 byl jako hodiny, kolik hodin byste řekli že je? Ano, řekli byste, že jsou 3 hodiny. Protože ale výškoměr A neukazuje kolik je hodin, ukazuje nám výšku odpovídající 3 000 stop. Dlouhá (stovková) ručička ukazuje na nula stovek stop a menší ručka (tisícová) ukazuje na 3 000 stop.

Kdyby výškoměr B byl jako hodiny, kolik hodin byste řekli, že je? Asi 3:30 nebo také tři a půl hodiny. Ale protože je to výškoměr odečetli byste hodnotu 3 500 stop. Dlouhá (stovková) ručička ukazuje na 500 stop a menší (tisícová) ručička ukazuje mezi 3 000 a 4 000 stop. Tudíž, výška je 500 stop nad 3 000 (3 500 stop).

Kolik hodin by bylo, kdyby výškoměr C ukazoval hodiny? Vypadá to jako by bylo kolem tři čtvrtě na sedm. Přesněji, dlouhá ručička (stovková) ukazuje 800 stop a menší (tisícová) ukazuje necelých 7 000 stop. Proto výškoměr ukazuje 800 stop nad 6 000 (6 800 stop). Není to zas tak těžké že?

Pokuste se z výškoměru D odečíst hodnotu podobně jako z hodin. Kolik je? Ano, vypadá to jako když jsou tři hodiny, ale podívejte se blíže na tu velmi malou tečku. Tato tečka ukazuje mírně za číslici 1, což znamená, že k hodnotě kterou ukazuje dlouhá a krátká ručička budete ještě muset přičíst 10 000 stop. Tudíž výškoměr D ukazuje výšku 13 000 stop.

Věci se otáčejí

Předpokládejme, že chceme stoupání a klesání kombinovat se zatáčením. Přesněji řečeno, jak udělat dvacetistupňovou pravotočivou zatáčku zatímco stoupáme, a po té se vrátit k vodorovnému přímočarému letu? Zde uvidíte jak byste to měli udělat.

Nejprve začněte stoupat. Zvyšte sklon letadla na 13 stupňů, jak je ukázáno na obrázku 3-11, přidejte plný plyn a vytrimujte letadlo.

Obrázek 3-11

Potom proveďte požadovaný náklon ve směru zatáčky. Uprostřed malého „letadélka“ umělého horizontu je oranžová tečka, jejíž pomocí budeme určovat vertikální sklon letadla.

Protože oranžová křidélka umělého horizontu nebudou srovnaná s horizontální linkou umělého horizontu, použijte oranžovou tečku jako ukazatel vertikálního sklonu letadla a malou oranžovou šipku jako ukazatel náklonu letadla.

Při stoupání (nebo klesání), je nejlepší začít letadlo srovnávat s horizontem, když jste asi 50 stop pod (při klesání - nad) požadovanou výškou, takže by se vám nemělo stát, že byste tuto výšku přeletěli a dostali se tak o několik desítek stop nad nebo pod požadovanou výšku.

Když budete chtít vystoupat do 4 000 stop, začněte se srovnávat letadlo, když jste ve 3 950 stopách. V tomto bodě byste zatlačili joystikem od sebe a srovnali tak letadlo pro vodorovný let. Ano, výkon motoru je stále nastaven na maximum a to je dobře.

Nechte letadlo ať zrychlí na cestovní rychlost (pokud ovšem nechcete letět pomaleji). Potom snižte výkon motoru postačující pro udržení cestovní rychlosti, což odpovídá 2 200 rpm. Jakmile letadlo poletí požadovanou rychlostí vodorovně přímočaře, vytrimujte jej (Obrázek 3-12).

Obrázek 3-12

Nezapomeňte, celá věda o změně výšky (třeba když chcete z vodorovného letu začít stoupat) je jako naučit se tančit valčík:
jedna, dvě, tři… sklon, výkon a trim. Nastavíte úhel sklonu letadla na známou hodnotu, díky které vaše letadlo bude stoupat (13 stupňů pro stoupání při rychlosti 80 uzlů). Potom přidejte plyn – zvyšte výkon motoru (v letadle určeném pro naše lekce stoupáme pod plným výkonem). A konečně, pro stoupání letadlo vytrimujete. Tento postup využívejte při jakékoli změně výšky.

Je čas na zatáčku při sestupu

Předpokládejme, že letíte ve 4 000 stopách a chcete sestoupat do 2 500 stop během levotočivé zatáčky při náklonu 20 stupňů.

Abychom tento manévr trochu ztížili, proveďte ho při rychlosti 90 uzlů.

Nejprve proveďte dvacetistupňový náklon do levé zatáčky. Potom snižte výkon motoru na minimum. (Let na volnoběh je stav, při kterém je plynová páka úplně vytažena a motor běží na volnoběh.) Potom skloňte nos letadla do takové polohy, o níž předpokládáte, že při ní letadlo poletí rychlostí 90 uzlů. (Všimněte si, že jakmile snížíte výkon motoru, letadlo bude mít snahu automaticky sklonit nos podle svého. Proto budete pravděpodobně muset trochu zatáhnout za joystick směrem k sobě, aby letadlo nezačalo klesat příliš rychle.) Vzhledem k tomu, že třístupňový sklon letadla vás nechá letět rychlostí 80 uzlů, jednostupňovým sklonem nejspíš dosáhnete rychlosti 90 uzlů.

Nezapomeňte, že zároveň provádíte zatáčku, proto ke kontrole sklonu letadla používejte oranžovou tečku umělého horizontu (Obrázek 3-13).

Obrázek 3-13

Když jste ve 2 550 stopách (50 stop nad 2 500), začněte letadlo srovnávat pro vodorovný let. Potom přidejte plyn a zvyšte tak otáčky motoru na 2 300 rpm (pro let cestovní rychlostí) a vytrimujte letadlo. Sklon, výkon a trim, že?

Nyní víte jak provádět stoupání, zatáčení a klesání stejně dobře, jako umíte letět vodorovně přímočaře. Ano, porozuměli jste základu. Nyní potřebujete cvičit. V další lekci se budeme věnovat létání nízkými rychlostmi, kterými se létá například při přiblížení. Naučíte se vše potřebné k úspěšnému dosednutí na přistávací dráhu.

„Větrníkový“ efekt

Dětský větrník se otáčí vlivem větru. Jestli jste si ještě nevšimli, tak vrtule letadel nejsou vlastně nic jiného než velké větrníky pro velké děti.

„Větrníkový“ efekt je zodpovědný za změny přednastavených hodnot rpm (počet otáček za minutu) motoru, ke kterým dochází při změnách rychlosti letadla. Například, kdykoli zatáhnete za plynovou páku a změníte tak rpm (počet otáček vykonaných za minutu), hodnota rpm se změní, stejně jako se změní rychlost letadla. Proč? Vrtule reaguje na změnu rychlosti stejně jako větrník reaguje na vítr. To uměle zrychluje nebo zpomaluje otáčení vrtule (nenechá vrtuli točit na plné obrátky), dokud se nestabilizuje rychlost letadla.

Abyste dosáhli konečného nastavení přesně jak chcete, musíte obvykle jednou nebo možná dvakrát, přenastavit rpm. „Větrníkový“ efekt je spojen s letadly, která nemají nastavitelné lopatky vrtule (což je případ letadla, které používáme pro naše lekce). Později si řekneme o vrtulích s konstantní rychlostí, které dokážou měnit nastavení lopatek a tím mohou docílit konstantní rpm.

Student Pilot Briefing

V této lekci se naučíte o stoupání a klesání.

ODHADOVANÝ ČAS KE SPLNĚNÍ
15 minut

POŽADOVANÉ ZNALOSTI/DOVEDNOSTI
Předtím, než začnete tuto lekci, si přečtěte materiály k Základnímu výcviku, které vám pomohou lépe porozumět dovednostem, jenž se máte naučit.

POČASÍ
Obloha je čistá a vítr je klidný.

DOPORUČENÉ MAPY
Žádné

INFORMACE O LETU
Začnete ve vzduchu ve výšce 3000 stop. Naučíte se o vztahu mezi sklonem letadla a výkonem, jak pohybovat řízením, aby letadlo stoupalo nebo klesalo, a také jak poznáte na přístrojích, že stoupáte nebo klesáte.

DŮLEŽITÉ KLÁVESY K ZAPAMATOVÁNÍ
F7 vysune vztlakové klapky o 10°; F6 zasune klapky o 10°

LETOVÉ POŽADAVKY
Bude se od vás vyžadovat abyste udrželi:

• Otáčky motoru s odchylkou 100 ot/min
• Rychlost do10 uzlů od požadované rychlosti
• Zadanou výšku v rozmezí 100 stop
• Stoupání a klesání do 200 stop/min
• Náklon v rozmezí 5° od zadaného