4. Lekce: Pomalý let
Okey, podívejme se o čem je tato lekce. Posadím vás do letadla
schopného letět 120 uzlů – což je asi dvojnásobek rychlosti, kterou jezdí
většina aut na dálnici – a budu po vás vyžadovat jedinou věc: Chci abyste letěli
co nejpomaleji to půjde. Asi to zní divně, že? Asi jako kdyby jste po
závodníkovi formule 1 chtěli, aby jezdil na jedničku. Existuje ovšem dobrý
důvod, proč po vás chci, abyste se naučili létat pomalu.
Procvičováním letu při nízkých rychlostech ověřujete princip,
který vás připraví na jeden z nejdůležitějších letových manévrů: přistání.
Určitě nebudete chtít přistávat cestovní rychlostí, protože letadla nebyla
konstruována pro manévrování na zemi při velkých rychlostech. Nechcete přece
spálit pneumatiky až na ráfek, že? Obecně platí čím pomalejší jste nad bodem
dotyku, tím snadněji ovládáte letadlo na dráze.
Další důležitá informace se týká toho, že rychlost letadel
nemůžete snižovat až k nule, protože letadla pak ztrácí vztlak a padají (v
žádném případě to nesouvisí se zastavením motoru jak se dozvíte později). Proto
chci abyste věděli, kde na vás při pomalém letu číhají rizika, a mohli se tak
při řízení vašeho pomalu letícího letadla cítit v pohodě. A jak nakonec
zjistíte, někdy je nutné následovat pomalejší letadla. Proto musíte vědět jak
upravit vaší rychlost. To vše je jen pár důvodů proč procvičujeme pomalý let. A
teď si řekneme, jak na křídle vzniká vztlak.
Křídlo a jeho popis
Křídlo má několik odlišných částí: horní vypouklý povrch,
spodní vypouklý povrch, náběžnou hranu, odtokovou hranu a tětivu (Obrázek
4-1).
 |
Obrázek 4-1 Pět základních
komponent křídla |
Všimněte si, že horní
vypouklá plocha se zdá být více zakřivená než ta spodní. To není náhodou. Ve
skutečnosti je to tak důležité, že si to za chvilku detailně popíšeme.
Asi jediný výraz, jehož význam není úplně zřejmý, je
tětiva.Takže tětiva je pomyslná čára spojující náběžnou a odtokovou hranu
křídla. Inženýři se domluvili, že čára tětivy bude reprezentovat základ profilu
křídla (nebo také jeho polohu vůči proudění větru).
Jak pracuje křídlo
Pro pochopení vztlaku si musíte představit, jak křídlo rozráží
vzduch. V letectví se to popisuje pomocí úhlu pod kterým křídlo rozráží vzduch.
A která část křídla rozráží vzduch? Je to náběžná hrana? Odtoková hrana? Nebo je
to spodek křídla? Zde nám přijde vhod definice tětivy.
Vzhledem k tomu, že křídla mají různé velikosti a tvary (stejně
jako piloti), je někdy těžké určit jak a kde vítr naráží do křídla. K tomu nám
slouží tětiva. Jestliže řeknu, že vítr ofukuje křídlo pod úhlem 18 stupňů myslím
tím, že úhel mezi směrem relativního větru (pojem relativního větru je rozebrán
v další části) a tětivou je 18 stupňů (Obrázek 4-2)
 |
Obrázek 4-2 Úhel náběhu.
Úhel náběhu je úhel mezi tětivou a relativním větrem (vítr, který ofukuje
křídlo). |
Tento charakteristický rys, ačkoliv
se zdá být banální, je pro inženýry velice důležitý.
Relativní vítr
Ještě jednu věc si musíte osvojit předtím než odhalíte
tajemství vztlaku. Tento pojem se nazývá relativní vítr.
Pohybem letadla se vytváří vítr, který obtéká jeho křídla
(samozřejmě obtéká i zbývající části letadla, ale to je pro nás v této chvíli
vedlejší). Tomuto větru říkáme relativní vítr, protože je relativní k pohybu
(nebo vyplývá z pohybu). Například, na obrázku 4-3 je znázorněn běžec, který ať
běží na jakoukoli stranu, vždy na obličeji ucítí jak ho ofukuje vítr, který je
relativní (opačný a rovnající se) k jeho pohybu.
 |
Obrázek 4-3 Relativní vítr.
Relativní vítr, který vyplývá z pohybu objektu. Přestože vítr („přírodní“)
fouká zezadu, běžec cítí vítr na svém obličeji, který je vyvolán jako
důsledek jeho běhu. Relativní vítr je relativní (opačně orientovaný a
roven) k pohybu objektu. |
Relativní vítr je
pohybem vyvolaný vítr, který je roven rychlosti letadla a opačně orientovaný k
jeho pohybu (tzn. molekuly vzduchu působí na letadlo stejně velkou silou, jako
letadlo na molekuly vzduchu, ale opačně orientovanou). Pro lepší představu
vyndejte ruku z okna jedoucího auta (ostatní části svého těla nechte prosím
uvnitř). Na ruce ucítíte foukat vítr, který bude mít opačný směr ke směru
auta.
Když poletíte stejně jako letadlo A znázorněné na obrázku 4-4,
vítr povane přímo proti nosu letadla.
 |
Obrázek 4-4 Všechny čtyři
obrázky znázorňují, jak je relativní vítr opačně orientovaný a roven (vítr
působí na letadlo stejně velkou silou jako působí letadlo na vítr) pohybu
letadla. |
Jak letadlo stoupá nebo klesá (viz
lekce 2), relativní vítr stále fouká proti jeho nosu (letadla B a C). Pokud by
ovšem začalo letadlo padat přímo dolů, tím myslím bez jakéhokoli sklonu ve
vodorovné poloze, relativní vítr by letadlo ofukoval odspodu na jeho břicho
(letadlo D).
Následující informace je tak důležitá, že po vás musím chtít,
abyste si strčili jeden prst do ucha. A udělejte to hned, než začnete číst dál.
Chci po vás abyste to udělali, protože nechci, aby ta informace šla jedním uchem
dovnitř a druhým ven. Tou důležitou informací, kterou chci abyste si
zapamatovali, je fakt, že relativnímu větru je jedno, kterým směrem nos letadla
směřuje. Relativní vítr je vždy orientován opačně ke směru letu a je vždy roven
rychlosti letadla. Pojďme se nyní podívat na to, jak okolní vzduch obtéká křídlo
a vytváří vztlak.
Úhel
náběhu
Někteří lidé považují lov za sport. Je to ale také sport, ve
kterém váš oponent netuší, že se tohoto sportu také účastní. Jestliže chce lovec
zaútočit na zvíře, znamená to pro něj, že musí svou zbraní na kořist přesně
zamířit. Lovec se podívá skrz zaměřovač zbraně a vidí tak dráhu kulky. U letadel
je tomu ale jinak. Jejich vertikální dráha stoupání se liší od jejich inklinace.
Nechápete souvislost? Čtěte dál…Pamatujete si tu 750 stop vysokou věž za koncem vzletové a
přistávací dráhy? Kdybyste při vzletu zamířili letadlem těsně nad tuto překážku
(podobně jako byste tam mířili hledím zbraně) a mysleli si, že nad ní přeletíte,
garantuji vám, že byste tento omyl poznali přesně v momentě, jakmile byste tu
věž „sestřelili“. Zapamatujte si, že letadla s motory o malém výkonu mají
mírnější dráhu stoupání, než např. některé tryskáče.
Nejdůležitější věc, kterou v této části musíte pochopit je, že
nos letadla může být skloněn pod jiným úhlem, než pod kterým je trajektorie
pohybu letadla. Pamatujte si, že relativní vítr fouká opačným směrem než se
letadlo pohybuje, přesněji řečeno, mezi tětivou a relativním větrem je nějaký
úhel. Ten se nazývá úhel náběhu (Obrázek 4-5).
 |
Obrázek 4-5 Úhel
náběhu. |
Na obrázku 4-6 je znázorněno jak je
tětiva letadla A nakloněna o 5 stupňů vzhledem k relativnímu větru.
 |
Obrázek 4-6 Úhel náběhu. Jak
se vytváří vztlak. |
Běžněji se říká, že úhel
náběhu na křídle je 5 stupňů. Letadla B, C a D mají úhel náběhu 10, 30 a 45
stupňů. Čím větší je rozdíl mezi tětivou a relativním větrem, tím větší je úhel
náběhu. Uvidíte, že velikost vztlaku na křídle je přímo spojena s úhlem
náběhu.
Jak vzniká
vztlak
Křídlo je dokonalý kráječ vzduchu. Stejně silný jako samurajský
meč. Křídla jsou speciálně vyráběna k tomu, aby se prodírala molekulami vzduchu
(rozděluje je nahoru nebo dolu) s tím, že vytváří trochu odporu v horizontálním
směru. Jakýkoli odpor v horizontálním směru křídlo zpomaluje. Tento odpor je
nazýván odporovou silou a je dobré aby byl co nejmenší.
Obrázek 4-7 ukazuje jak je nosná plocha (křídlo) obtékána
vzduchem při úhlu náběhu 10 stupňů.
 |
Obrázek 4-7 Proud vzduchu
obtékající křídlo shora a zdola. Vztlakovou sílu, která působí na profil
křídla, tvoří proud vzduchu, jež proudí nad a pod
křídlem. |
Proud vzduchu naráží na náběžnou
hranu křídla a rozděluje se na dvě části (jedna jde nad a druhá pod křídlo). Oba
dva proudy vzduchu (nad i pod křídlem) jsou odpovědní za vytváření vztlaku.
Nejdříve prozkoumáme, jak proud vzduchu narážející na spodní část křídla vytváří
část celkové vztlakové síly.
Vztlak způsobený nárazem vzduchu vs. vztlak způsobený tlakem
Vystrčením vaší ruky z okna jedoucího automobilu se stanou dvě
věci: názorně se přesvědčíte jak relativně rovná plocha vytváří vztlak. Obrázek
4-8 ukazuje jak se proud vzduchu nárazem na vaší ruku odkloní směrem
dolů.
 |
Obrázek 4-8 Vztlak způsobený
nárazem vzduchu. Proud vzduchu narážející na ruku je dále odkloněn dolů.
Nárazem předá ruce část své energie, která se rovná velikosti síly tlačící
ruku opačným směrem, než je směr rukou odraženého vzduchu. Vlivem molekul
vzduchu dopadajících na ruku se vytváří vysoký
tlak. |
Jeden z Newtonových zákonů říká: každá
akce vyvolá stejně velkou reakci v opačném směru. Proud vzduchu odkloněný nosnou
plochou dolů způsobuje pohyb křídla nahoru (v opačném směru než jde proud
vzduchu). Tento pohyb nahoru je způsoben energií nárazu milionů maličkých
molekul vzduchu narážejících do spodní strany nosné plochy. Vyšší tlak na spodní
straně nosné plochy (křídla) také pramení z dopadu molekul na tuto plochu.
Křídlo se pohybuje nahoru jako kdyby bylo zespoda tlačeno.
Tento typ vztlaku je znám jako vztlak nárazem (kinetický).
Obecně k celkovému vztlaku vytvářeného nosnou plochou přispívá velmi málo, z
čehož vyplývá, že letadla nemohou létat pouze díky tomuto vztlaku.
Mnohem rafinovanější a významnější forma vztlaku vzniká
zakřivením proudu vzduchu na horní straně nosné plochy.
Jak křídlo ohýbá vzduch
Japonci vynalezli umění v ohýbání papíru nazývané jako origami.
Poté experimentovali s ohýbáním lidí a toto umění nazvali jako judo. Ovšem
letadla ohýbají něco jiného – používají svých křídel k ohýbání vzduchu. Ohýbání
vzduchu nezní dost sofistikovaně k tomu abychom vysvětlili proč letadla létají.
Toto ohýbání vzduchu nazýváme aerodynamika. Jednoduše řečeno křídlo je přesné
zařízení pro ohýbání nebo usměrňování proudu vzduchu směrem dolů.
Jak tedy může ohnutý proud vzduchu na křídle vytvářet vztlak?
Pojďme se na to podívat. Na obrázku 4-9 je znázorněna nosná plocha obtékaná
vzduchem.
 |
Obrázek 4-9 Proud vzduchu
nad a pod křídlem, při malých úhlech náběhu. Při malých úhlech náběhu je
vzduch proudící nad křídlem zakřiven více než vzduch proudící pod
křídlem. |
Popišme si pečlivě profil křídla.
Na malých úhlech náběhu je proud vzduchu nad nosnou plochou (křídlem) zahnutý. A
poměrně rovný povrch na spodu nosné plochy nechává proud vzduchu v těchto
místech relativně rovný. Ohnutý nebo stočený proud vzduchu na horní straně
profilu musí proletět větší vzdálenost než rovný proud pod křídlem. Aby byl
proud vzduchu nad křídlem ve stejný čas na náběžné hraně jako spodní proud, musí
zvýšit svou rychlost.
Například předpokládejme, že venčíte vašeho pit bull teriéra
(jmenuje se Bob) na vodítku. Vy jste na chodníku a Bob jde škarpou (Obrázek
4-10).
 |
Obrázek 4-10 Různé
vzdálenosti zakřivení nad a pod autem (podobně jako je tomu u
křídla). |
Bob potká zaparkovaný Volkswagen a
rozhodne se jít přes něj než aby ho obcházel (nezapomeňte, že je to pit bull… a
ti jsou tvrdohlaví). Samozřejmě, že vzdálenost přes auto je větší než
vzdálenost, kterou ujdete po chodníku. Aby se Bob nezačal na vodítku dusit, musí
trošku zrychlit, takže udrží vodítko přibližně stejně napnuté.
Všimli jste si podobnosti profilu Volkswagenu a profilu křídla?
Nahoře je zaoblen a dole je zarovnán. Vzduch proudící přes křídlo se zakřivuje a
zrychluje.
Díky za objev vztlaku, Monsieur
Bernoulli!
Když vzduch proudí
přes křídlo, zvyšujíce svou rychlost, děje se při tom důležitý jev. Koncem
17. století, přišel švýcarský fyzik Jakob Bernoulli na to, že čím rychleji
proudí vzduch nad určitým povrchem, tím na tento povrch působí menším
tlakem. Rychle proudící vzduch nad křídlem zde způsobuje mírné snížení
tlaku. Jinými slovy, tlak nad křídlem je nyní menší než tlak pod křídlem –
tím vzniká vztlak. |
Většina letadel má křídla navržena tak, že jejich horní povrch
je vypouklý a dolní povrch je relativně rovný. Díky tomuto tvaru křídla se
proudící vzduch, i při malých úhlech náběhu, nad křídlem mírně ohýbá a získává
na rychlosti. Tím vzniká vztlak, který jste se teď naučili mít rádi, obzvlášť
když víte, že díky němu letadla mohou létat.
Úhel náběhu a tvorba vztlaku
Letěli jste někdy dopravním letadlem a všimli si, že piloti při
každém vzletu mírně zvedají nos letadla potom co dosáhnou rozjezdem po dráze
minimální letové rychlosti? Říká se tomu rotace a tím se nemyslí to, co se děje
s pneumatikami.
Jak letadlo při vzletu zrychluje, tak po chvíli dosáhne
rychlosti potřebné pro vzlet. Nicméně, při této relativně pomalé rychlosti,
nejsou křídla schopna svým tvarem zakřivit či vychýlit dolů dostatečné množství
vzduchu potřebného pro vytvoření vztlaku. Pilot musí udělat něco navíc, čím více
zakřiví dráhu vzduchu proudícího nad křídlem. Mírným zvednutím nosu, zvýší úhel
náběhu. Tím donutí proud vzduchu k většímu zakřivení své dráhy než dokáže
zakřivit křídlo díky tvaru svého horního vypouklého povrchu při nulovém úhlu
náběhu (Obrázek 4-11).
 |
Obrázek 4-11 Dvě formy
vztlaku.
A-Vztlak způsobený tlakem. Při velkých úhlech náběhu, je
proudící vzduch nad křídlem více zakřiven. B-Vztlak, způsobený nárazem
proudícího vzduchu na spodní plochu křídla, se při velkých úhlech náběhu
zvětšuje. |
Tím, že je proudící vzduch nad
křídlem více zakřiven, musí urazit větší vzdálenost, jeho rychlost se zvětšuje,
přičemž se tlak nad křídlem zmenšuje, a tím se i při nižších rychlostech vytvoří
dostatek vztlaku pro let (díky za objev vztlaku, Bernoulli!). Větší vztlak
způsobený nárazem proudícího vzduchu má za následek větší vystavení spodního
povrchu křídla vůči relativnímu větru. Výsledkem tohoto jevu je, že zvětšením
úhlu náběhu se zvětší vztlak, který dovolí letadlu letět při nízkých
rychlostech.
Nyní víte, jak se pod křídly vytváří vztlak potřebný pro let
nízkými rychlostmi. Také jste se dozvěděli, proč letadla vzlétají nebo
přistávají nízkou rychlostí přičemž jejich nos míří nahoru. Ale jak je tomu při
vyšších rychlostech? Všimli jste si, že při letu cestovní rychlostí letadla
létají téměř vodorovně?
Na obrázku 4-12 je zobrazeno letadlo při několika odlišných
úhlech náběhu.
 |
Obrázek 4-12 Vztah mezi
rychlostí a úhlem náběhu. Na obrázku je zřetelně zobrazen vztah mezi
rychlostí a úhlem náběhu při různých rychlostech za vodorovného
přímočarého letu. S narůstající rychlostí letadlo nepotřebuje létat pod
velkými úhly náběhu. Jakmile se jeho rychlost sníží a chce-li si pilot
udržet stejnou výšku, musí zvětšit úhel náběhu
letadla. |
Při větších rychlostech mohou
letadla létat pod menšími úhly náběhu, protože tvar jejich křídel je postačující
pro vytvoření dostatku vztlaku. Při nízkých letových rychlostech si musí
letadlo, k vytvoření dostatku vztlaku, uměle vypomáhat zvětšením úhlu
náběhu.
Při malých úhlech náběhu (jako během vodorovného přímočarého
letu) a za velkých letových rychlostí, postačuje tvar profilu křídla k vytvoření
dostatečně velkého vztlaku. Vztlak způsobený nárazem vzduchu na spodní část
křídla při těchto rychlostech nehraje velkou roli, protože spodní část křídla je
při tomto úhlu náběhu vystavena proudícímu vzduchu jen nepatrnou částí.Stručně řečeno, čím pomaleji letadlo letí, tím větší úhel
náběhu pro let potřebuje. Nicméně, je zde jedna věc, která pro nás není nikterak
dobrá. Když poletíte příliš pomalu pod příliš velkým úhlem náběhu, vzduch
přestane přes křídlo proudit jak má, začne se pohybovat chaoticky, turbulentně a
křídlo tak bude bez vztlaku. Tomuto stavu říkáme „stall“ a budeme se jím zabývat
v některé z následujících lekcí.
Nyní je čas si povědět o tom, co dělat abychom rychle letící letadlo dostali do pomalého letu a naopak.
Pomalý let v akci
Při vodorovném přímočarém letu cestovní rychlostí se letadlo
pohybuje vzduchem přibližně 110 uzly. Vertikální sklon letadla je při této
rychlosti přibližně + 4 stupně, jak se můžete přesvědčit na umělém horizontu.
Pojďme se podívat na to, jak takhle letící letadlo přinutíme k pomalému letu.
Představte si to, jakoby jste se připravovali na přistání a museli jste letadlo
zpomalit na 75 uzlů.
Jak letadlo
přinutit k pomalému letu a zároveň si udržet výšku.
- Snižte výkon motoru na volnoběh.
Časem se díky zkušenostem
eventuelně naučíte nastavit si výkon motoru tak, aby vyhovoval vašemu
požadavku na udržení letové rychlosti.
Zvedněte nos letadla jen tak rychle, aby ručka variometru zůstala
klidně na nule (nebo aby stovková ručička výškoměru stála nehybně na své
dosavadní hodnotě).
Jak letadlo zpomaluje, vytrimujte vertikální sklon letadla tak,
abyste si tento sklon lépe udrželi (přibližně + 9 stupňů, jak je vidět
na umělém horizontu).
Když letadlo zpomalí na hodnotu požadované rychlosti, přidejte
dostatek plynu pro zvýšení výkonu motoru, abyste si udrželi výšku (kolem
1 900 rpm).
Proveďte malou úpravu sklonu kvůli udržení rychlosti.
- Je-li potřeba, ještě si letadlo vytrimujte.
|
Při pomalém letu by hodnoty vašich přístrojů měly vypadat
podobně jako je tomu na obrázku 4-13.
 |
Obrázek
4-13 |
Ukončení pomalého letu
Předpokládejme, že před přistáním následujete letadlo a
dispečer ve věži po vás bude chtít, abyste zvýšili svou rychlost ze 75 na 85
uzlů. Jak to uděláte? Jednoduše obrátíte postup použitý pro pomalý let.
Jak ukončit pomalý let
- Zvyšte výkon motoru řekněme na 2 000 rpm.
Snižte sklon jen tak rychle, abyste udrželi ručku variometru na nule
(nebo stovkovou ručičku výškoměru nehybně na stejné hodnotě).
Jak letadlo zrychluje, vytrimujte vertikální sklon letadla tak,
abyste si tento sklon lépe udrželi (přibližně + 6 stupňů, jak je vidět
na umělém horizontu).
Když už letadlo letí požadovanou rychlostí, přidejte dostatek plynu
pro zvýšení výkonu motoru, abyste si udrželi výšku. Proveďte malou
úpravu sklonu kvůli udržení rychlosti.
- Je-li potřeba, ještě si letadlo vytrimujte (a udržte tak rychlost
letadla na 85 uzlech, jak se v tomto příkladu vyžaduje).
|
Při ukončení pomalého letu by hodnoty vašich přístrojů měly
vypadat podobně jako je tomu na obrázku 4-14.
 |
Obrázek 4-14 |
Udržení výšky při cestovních
rychlostech
Doposud jste se dozvěděli jak létat několika různými
rychlostmi. V této části vašeho tréninku, byste si měli uvědomit, že pro udržení
výšky či rychlosti klesání je nejlepší použít plynovou páku. Rychlost letadla se
udržuje pomocí nastavení sklonu letadla. Ale co když nebudete mít v úmyslu
udržovat určitou rychlost, jako je tomu například při cestovním letu? Při letu
cestovní rychlostí přece neudržujete požadovanou výšku pomocí nastavení plynové
páky, že? Ne to opravdu ne. Tady je vysvětlení proč.
Při letu cestovní rychlostí se nastavuje výkon motoru na
takovou hodnotu, aby nedošlo k jeho poškození (pro zjednodušení výuky
předpokládejme, že přidáním plného plynu při jakékoli naší simulaci se motor
nepoškodí). Potom se povětšinu času plynem již nezabýváte. Při letu cestovní
rychlostí se nemusíte příliš zabývat jejím udržením. V tomto případě je výkon
nastaven na určité hodnotě, kterou neměníte, a malé změny výšky, potřebné pro
její udržení nebo upravení, provádíte pomocí sklonu nosu letadla. V pomalém letu
nicméně využijete změnu výkonu pro udržení nebo úpravu výšky a sklon
(joystickem) k udržení nebo změně rychlosti. Nejspíš je to přesně obráceně než
jste očekávali, že? Jak brzy uvidíte, toto je základní technika, kterou budu
chtít abyste použili při přistání.
Teď je to na vás
Nyní budu chtít, abyste prošli interaktivní lekcí a procvičili
si tak pomalý let. Vaším největším úkolem je udržet si výšku a směr během letu
různými rychlostmi. Nejprve se vám bude zdát udržení rychlosti a výšky během
přesně směrového letu trochu složité. Takže si srovnejte priority tímto
způsobem: Nejprve si nastavte sklon nosu letadla tak, abyste dosáhli vámi
požadované rychlosti. Poté udělejte malé změny v nastavení výkonu pro udržení
výšky, zatímco se sklon letadla nemění.
Jestli se cítíte dobře, jak vám to hezky jde, zkuste pomalý let
do zatáčky. Ale buďte při těchto zatáčkách opatrní. Vzpomeňte si na lekci 2, kde
jsme si říkali, že pro udržení výšky v zatáčce je nutné malé zvýšení sklonu nosu
letadla. Nyní když víte jak používat plynovou páku, přidejte trošku výkon,
abyste si během zatáčení udrželi výšku. Čím prudší zatáčka bude, tím větší výkon
budete potřebovat. Během pomalého letu dostatečně trimujte (i když během
zatáčení je nejlepší netrimovat, protože zatáčení je jen krátkodobá přechodná
záležitost). To vám pomůže udržet správný sklon nosu letadla, zatímco vaše
pozornost bude opřena na přístrojovou desku… Hlavně se dobře bavte!
Student Pilot Briefing
V této lekci se budete učit létat rychlostí těsně nad pádovou rychlostí.
ODHADOVANÝ ČAS KE SPLNĚNÍ
15 minut
POŽADOVANÉ ZNALOSTI/DOVEDNOSTI
Předtím, než začnete tuto lekci, si přečtěte materiály k Základnímu výcviku, které vám pomohou lépe porozumět dovednostem, jenž se máte naučit.
POČASÍ
Obloha je čistá a vítr je klidný.
DOPORUČENÉ MAPY
Žádné
INFORMACE O LETU
Začnete ve vzduchu ve výšce 4000 stop. Budete se učit o úhlu náběhu a jak ovládat letadlo když létá rychlostí blízké pádové.
DŮLEŽITÉ KLÁVESY K ZAPAMATOVÁNÍ
Žádné
LETOVÉ POŽADAVKY
Bude se od vás vyžadovat abyste udrželi:
- Výšku v rozmezí 200 stop od zadané
- Nastavení výkonu (otáček) v rozmezí 150 to/min od zadané hodnoty
- Rychlost ne více jak 10 knotů nad a 5 pod zadanou hodnotou
- top - |